Exekuce a Srážky dohodou

Zadání exekuce, Srážky dohodou

v menu formuláře Mzdové údaje - Osobní údaje - Exekuce, Srážky dohodou.

Červeně označený typ srážky signalizuje dosud nesplacenou exekuci nebo srážku.

V místní nabídce lze otevřít k vybrané exekuci přehled dosud provedených srážek a přehled provedených exekucí v daném měsíci.

Exekuce, Dohodou	Formulář obsahuje údaje o exekučních srážkách, které byly nařízeny soudním rozhodnutím nebo dohodnuty mezi zaměstnancem a třetí stranou (půjčka u banky). Id - číslo je automatické číslo a nemusí být zadáno, vyplní se samo před uložením řádku.
Typ exekuce	Ve výpočtu exekucí  se postupuje podle priority exekuce, která je daná typem exekuce. Běžné výživné, které má nejvyšší prioritu, poté následují 2/3 exekuce a pak 1/3 exekuce. Pokud je více exekucí stejného typu je rozhodující datum doručení exekuce.
Fixní částka	nepovinný údaj, zadáme v případě že se bude pravidelně srážet stejná částka každý měsíc. Pokud ale překročí fixní částka, částku, která by se srazila dle zvoleného  typu exekuce, zmenší se fixní částka na tuto částku.
Měsíční výše srážky	údaj , který nezadáváme, vypočte se podle již zadaných skutečností. Pokud není zadána fixní částka, vypočte se podle typu exekuce, datum od - povinný údaj  Datum do – nepovinný údaj.
Celková výše exekuce	-celkovou výši exekuce zadávejte již poníženou o částky zaplacené u předchozího zaměstnance -pokud nebude vyplněna, srážka bude probíhat stále až do data ukončení, jinak se po uhrazení celé pohledávky  (dosud sraženo = Celková výše exekuce) srážky nebudou již provádět.   Tlačítko, měsíční výše srážek, otevře formulář, který obsahuje částky na jednotlivé exekuce a období u daného zaměstnance, nebo dle období zpracování.
Nezabavitelná částka	Pro výpočet je nutné zadat do Konstant částku životního minima jednotlivce a částku normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Dále pak zadejte vyživované děti a rodinný stav.  Výpočet proběhne dle platného zákona.
Výpočet exekuce	Exekuce =  čistá mzda + dávky nemoc - nezabavitelná částka. Tato částka se rozdělí na třetiny, které se pak podle typu exekuce 1/3 nebo 2/3 uplatní pro srážku u zaměstnance. Přesahuje-li však zbytek čisté mzdy součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu , dělí se na třetiny jen tato částka Bez omezení plně se srazí zbytek čisté mzdy, přesahující součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy.
Souběžné pracovní poměry	Pokud má zaměstnanec souběžné pracovní poměry, bude výpočet exekuce probíhat odděleně pro každý poměr zvlášť, tzn. nezabavitelná částka se uplatní pro každý poměr.
Deponovaná exekuce	Provádí se tak, že se u příslušné exekuce parametr Zahrnout do platebního příkazu nastaví na hodnotu "NE". Zaúčtování proběhne tak, že se částka sražená zaměstnanci ze mzdy zaúčtuje na konto zadané u příslušné adresy oprávněného, která je evidovaná v číselníku institucí. Pokud u této adresy není konto vyplněno, částka se zaúčtuje dle konta v závěrečném zpracování mezd. Příklad zaúčtování: 331 MD / 335 Dal pokud bude exekuce deponována a později odeslána oprávněné osobě nebo instituci, provede se platba volným příkazem příklad zaúčtování: 335 MD / 221 Dal pokud bude deponovaná částka vrácena zaměstnanci, použije se mzdová položka s prototypem -              Jednorázová dávka,  která bude mít konto shodné  s kontem deponované exekuce. příklad zaúčtování: 335MD / 331 Dal
Sraženo jiným subjektem	Částka na exekuci byla sražena jiným subjektem, nebo ji zaměstnanec uhradil sám.
Příkaz k úhradě	Veškeré symboly lze zadat přímo do formuláře Exekucí, nebo k adrese oprávněného, která musí být zadána do číselníků -Zdravotní pojišťovny a ostatní instituce, přičemž se přednostně berou údaje zadané ve formuláři Exekuce
Tisk	menu Mzdy - Srážky  - Exekuce
Zaplacení exekuce hotově	Pokud zaměstnanec zaplatí část exekuce hotově mimo srážky ze mzdy, sníží se pouze celková výše pohledávky o tuto částku, nebo ji lze zadat do pole 'Sraženo jiným subjeltem'.

Zaúčtování exekucí

Zaúčtování exekucí probíhá tak, že srážka zaměstnanci ze mzdy se účtuje 331MD/, souvztažným účtem je konto, které je u adresy oprávněného, adresa oprávněného i její konto se zadává do číselníků institucí. Pokud konto u adresy oprávněného není zadáno, použije se konto pro zaúčtování exekucí, které je zadané ve formuláři závěrečného zpracování mezd /335Dal.

Společná domácnost

Při výpočtu exekucí zaměstnance je nutno zahrnout všechny osoby, které žijí se zaměstnancem ve společné domácnosti,
do výpočtu nezabavitelné částky pouze jednou, z tohoto důvodu je do formuláře 'Partner' v osobních údajích a 'Děti' ve mzdových údajích,
doplněno nové zaškrtávací pole 'Společná domácnost', u kterého je výchozí hodnota nastavena na ANO.
Pokud některé dítě již nežije se zaměstnancem ve společné domácnosti, políčko nastavte na hodnotu NE (odstraňte zaškrtnutí).
Pokud máte ve formuláři 'Partner' zadáno více řádků pro jednoho partnera, například na každý rok jeden, zaškrtněte
'Společná domácnost' pouze na jednom řádku.

Zobrazení aktuálních exekucí v měsíci

Zpracování mezd, položkové zobrazení, exekuce.

Zobrazí se výše měsíční částky exekuce v aktuálním měsíci pro všechny zaměstnance.

Zobrazení všech zadaných exekucí položkově

Mzdy - mzda - srážky - exekuce - aktualizace

Výpočet nezabavitelného minima

Nezabavitelnou částku na povinného stanovíme jako dvě třetiny součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel (a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije). Životní minimum je 3126 korun (tato částka pro letošek valorizována nebyla) a náklady na bydlení jsou 4597 korun (až dosud přitom šlo o částku 3804 korun). Nezabavitelná částka na povinného jsou tedy dvě třetiny ze 7723 korun, to znamená 5148,66 koruny. (Dosud to bylo pouze 4620 korun.)

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako jednu čtvrtinu z nezabavitelné částky na povinného – tedy z 5148,66 koruny. To znamená, že se jedná o 1287,16 koruny. (Dosud činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1155 korun.)

Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

Základní (celkovou) nezabavitelnou částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.

Základní částka, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy, se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé složky, ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy celková základní nezabavitelná částka.

Pro názornost si uveďme příklad. Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 korun, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 5148,66 koruny (dříve by činila 4620 korun) na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1287,16 koruny (dříve by to bylo dvakrát 1155 korun). Na oprávněné dítě se samozřejmě nic započítávat nebude. Povinnému tedy (po zaokrouhlení) nesmí být sraženo 7723 korun. (Loni by mu přitom nemohlo být sraženo pouze 6930 korun.)

Pokud by ale zaměstnancův čistý výdělek činil řekněme jen 9000 korun a on se přitom vedle manželky staral o tři děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy by nebylo možné provést. Součet nezabavitelných částek by totiž činil 10 297,3 koruny – to znamená, že by přesáhl jeho skutečný výdělek.

Další postup srážek ze mzdy naznačíme už jen rámcově. Srážky se provádějí z čisté mzdy. Ta se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Z čisté mzdy zaměstnance se odečte základní nezabavitelná částka.

Pokud se zbylá čistá mzda rovná nebo je nižší než 7723 korun, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 7723 Kč je 2574 korun. Částka přesahující hranici 7723 korun se srazí bez omezení.

První třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina). Druhá třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek. Přednostními pohledávkami jsou pohledávky specifikované v ustanovení § 279 občanského soudního řádu. V rámci přednostních pohledávek pak má absolutní přednost výživné, a to i v případě, že výživné není vymáháno exekučně, ale je sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy. Pokud přednostní pohledávky neexistují, druhá třetina se vyplatí dlužníkovi (tedy povinnému). Třetí třetina se vyplatí povinnému vždy.

Částka přesahující hranici 7723 korun, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině. Součet vypočtené první třetiny, případně první a druhé třetiny a částky přesahující 7723 korun je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je součet vypočtené třetí třetiny (případně druhé a třetí třetiny) a základní nezabavitelné částky.

Uvedená pravidla srážek ze mzdy se vztahují i na plat a jiné příjmy zaměstnance z pracovněprávního vztahu. Pokud jde o exekučně nařízené srážky, má zaměstnavatel, zvláště v případě pochybností, možnost požádat soud, aby určil, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich. Obdobně také zaměstnavatel spolupracuje s exekutorem.